CrossFit přípravka mladých nadějí Budeme-li chtít zprvu definovat sportovní trénink, tak se jedná o složitý a účelně…

Budeme-li chtít zprvu definovat sportovní trénink, tak se jedná o složitý a účelně organizovaný proces rozvoje specializované výkonnosti sportovce ve vybraném sportovním odvětví nebo disciplíně (Choutka, Dovalil, 1991). Jinými slovy jde o dlouhodobý a plánovaný časový úsek, který vede cvičence k danému a jasnému cíli (testy, požadované výkony, závody), tedy snaha o co největší sportovní výkony.

Ovšem v charakteristice sportovního tréninku mládeže v CrossFitu (14-18let) jsou zcela jistě rozdíly oproti tréninkům dospělých jedinců. Tyto rozdíly, zvláštnosti a jejich respektování je nutnou podmínkou účinného tréninkového procesu v dorosteneckém (teen) věku, ale i zárukou úspěchu i v dospělosti. Jedná se o zákonitosti somatického, fyziologického, psychologického a sociálního vývoje dětí (Choutka, Dovalil, 1991). Vše je promítáno do:

Obsah tréninku – CrossFit je specifický tím, že se nespecializuje na dané věci, nýbrž na všestrannost. Přesto jsou hlavní modality, které určují směr a to vzpírání, atletika a gymnastika. Tréninkové jednotky jsou kombinací těchto modalit. Ovšem český tělovýchovný systém a jeho nastavení nutí zaměřit se na ty oblasti, které jsou v tomto systému zanedbány, čili gymnastika a vzpírání. Mládež všeobecně vychází už z národní školy s tím, že zná maximálně běhy, skoky a vybíjenou. Oproti jiným světovým tělovýchovným systémům ten náš pokulhává a je výrazně pozadu, což ovlivňuje i zaměření tréninkových jednotek. Čemu se vyhýbat? Dle mých zkušeností téměř ničemu až na výrazné jednostranné zatěžování a na časté testování maximálních výkonů (v mé skupině děvčata cvičí v setech vzpírání s maximální váhou 85% a kontrolně testovány jsou 1x do měsíce v nadhozu nebo trhu).

Metodika tréninku – plánování tréninkového procesu musí být u této skupiny všestranné s větším důrazem, než u dospělé kategorie. Smyslem totiž je v cílevědomém rozšiřování funkčního rozvoje organismu cvičenců a zvyšování jejich odolnosti vůči tělesnému a psychickému zatěžování.

Organizace tréninku (obsah tréninkové jednotky) – základem je především stálost organizačních forem (styl programování) a respektování střídání zátěže a odpočinku. Opět uvedu příklad u mých děvčat (Karolína Božková, Nela Böhmová):

• Pondělí – trénink (středně-těžký trénink)
• Úterý – trénink (těžký trénink)
• Středa – dobrovolný trénink/ volno (středně-těžký trénink)
• Čtvrtek – doporučené plavání/ sportovní aktivity mimo gym/ volno
• Pátek – trénink (těžký trénink)
• Sobota – trénink (lehký trénink)
• Neděle – volno (absolutní klid)
  

Obsahově jde o klasickou strukturu CF tréninku:

• Warm Up – souvisí s WOD nebo Skill
• Skill – Gymnastiká/ Vzpěračská část
• WOD – navazuje na téma Skill – praktizování
• Accessory – doplňkové cvičení zaměřené na bodybuilding či core
• Cool Down/ Stretch

Každá z těchto částí má svůj význam a cíl a také obsah, který se odvíjí od úrovně atletů (dětí). Pro efektivnost celé tréninkové jednotky je důležitý způsob řízení a organizace, který vychází ze vztahu trenér a cvičenec. Je výrazně ovlivněno osobností trenéram zda je spíše aurotitářký, demokratický nebo liberální, zda si udržuje odstup, či spíše volí cestu kamarádství (Dvořáková, 2012). Máte-li děti tohoto věku, jsou doporučeny tzv. řídící styly vedení tréninkové jednotky.

Řídící styly vedení tréninkové jednotky:

• Příkazový styl; příklad: „Kájo teď pojedeš intervaly na vesle, chci od tebe 5x 200m s 1min pausičkou mezi sety a tempo drž 2:00/500m“
• Úkolový styl; příklad: „Neli, čeká tě 5x 200m s 1min pausičkou mezi sety a chci po tobě, aby sis zvolila tempo tak, že to zajedeš pokaždé stejně rychle“
• Reciproční styl; příklad: „Nelčo a Káji, teď ve dvojičce 5min nacvičujte v prostoru Free Handstand, kdy jedna drží druhou a zároveň jí opravuje v technice“
• Styl s nabídkou; příklad: „Holky ve Workoutu dnes máme Burpee Box Jump Over, použít buď klasickou bednu 50cm nebo sníženou 45cm, na kterou se dnes cítíte?“
• Styl se sebehodnocením; příklad: „Káji ten tvůj poslední snatch, jaký si z něho měla pocit?“
• Styl s řízeným objevováním; příklad: „Když cítíš, že ten snatch nebyl dobrý, na co se zaměříš v dalším setu? Co uděláš jinak?“
• Styl se samostatným objevováním; příklad: „Neli kvalifikační video máš nahrané, osobně si myslím, že by se dala stáhnout tak půl minuta dolů. Zkus se doma podívat na to video a zítra mi řekni, kde by se to dalo nahnat.“

Z výše uvedeného lze vytvořit Obecné schéma CrossFit tréninku mládeže (Teen atletů):

Použitá literatura:

1. DVOŘÁKOVÁ H., 2012. Školáci v pohybu – tělesná výchova v praxi. Praha: Grada Publishing, a.s., 20-22. ISBN 978-80-247-37-33-1.
2. CHOUTKA, M., J., DOVALIL, 1991. Sportovní trénink. 2. rozšířené vyd. Praha: Olympia, 25-31. ISBN 80-7033-099-6.
3. MILLEROVÁ, V., E., DOSTÁL, J., ŠIMON, J., VINDUŠKOVÁ, 1994. Základy atletického tréninku. Praha: Univerzita Karlova, 6. ISBN 382-166-94.