Za zdravější populaci Mnohokrát se stane, jak i nám trenérům, tak i řekněme „běžné populaci“, že začne brát cvičení (nebo…

Mnohokrát se stane, jak i nám trenérům, tak i řekněme „běžné populaci“, že začne brát cvičení (nebo budeme-li se řídit motivačními nápisy Nike triček tak trénování) moc vážně. Jak to myslím? Docela jednoduše. Asi známe pocit, kdy jsme kvalitně a kvantitativně přemotivováni a napadá nás, jak se teď musíme překonávat a začít vše brát opravdu vážně, chceme být lepší než ten vedle na lekci, pak lepší než trenér a už se vidíme, jak běžíme pro vavřínový věnec na CrossFit Games, olympiádě, Arnold Classics, cokoliv je vaším cílem.

Uberme však trošku plyn, nebudu tady řešit to, jak je kdo schopen a kdo má kapacitu na to, aby se mu tyto představy skutečně zjevily před očima. Každopádně co bych chtěl zmínit je jeden podstatný fakt. Zkuste se ohlédnout za tím, jak se změnily běžné činnosti, nebo i jak se změnil běžný život od chvíle, kdy cvičíte. Jsou některé věci jednodušší? Méně se trápíte s tím, co na sebe? Neuvažujete hodiny jestli si zvládnete vyjít s kolegy z práce na hory nebo na badminton. Auto na parkovišti před Kauflandem už se nezdá stát tak daleko? To je přesně to, co bych chtěl, abychom si všichni uvědomili. To co děláme je především proto, abychom si usnadnili život, měli více možností a lépe si ho užili. A zdraví spolu s určitou základní kondicí jsou stoprocentně jedny z věcí, které nás vedou správným směrem. Na té cestě se cítíme i bezpečněji, nebojíme se tolik ať už běžných nemocí, či nějakých vážnějších onemocnění například kardiovaskulárního systému, proti všemu už jen tím, že si dáme „lekci“ bojujeme.

V poslední době na internetu, především na IG koluje velmi krásné motto (org. By OPEX) a to „Fitness supports life. Life isn´t fitness.“ Tedy že fitness a cvičení život podporuje, není to tak, že by fitness BYLO život.

Neberme to někdy tak vážně a jen zkusme reflektovat, kolik krásných pozitiv nám to cvičení přináší i bez nějakého zbytečného vyhrocení.