Training elevation mask Aktuální situace nouzového stavu a povinnosti nosit roušky mě přivedla k tomuto tématu. Četl…

Aktuální situace nouzového stavu a povinnosti nosit roušky mě přivedla k tomuto tématu. Četl jsem totiž různě na sociálních sítích, že je to pro sportovce a jejich trénink velké plus a přirovnávali to ke „skvělému“ efektu, kterého můžeme dosáhnout také s „elevation mask“.

A tím pro mě nastala chvíle říct si pár informací k využití této hlouposti (s prominutím). A přišlo mi fajn, se s Vámi podělit o názor a jasně dané skutečnosti od odborníků, kteří pěkně vysvětlili, proč tato pomůcka je k ničemu a může vám i naopak ještě více ublížit, než to, co píšou u popisu k produktu. Na sociálních sítích jsem viděl nespočet fotografii, kde se lidé s touhle pomůckou fotí při tréninku, při výšlapu atd… a fotce to pak dodává určitou “Agresi“, ale to je tak asi vše. Hlavní význam, proč se tato maska využívala byla, že vám údajně měla simulovat trénink ve vysokohorském prostředí a simulovat tzv. Hypoxické prostředí. Což mělo mít pozitivní vliv na váš samotný výkon např. zvýšení množství červených krvinek = zlepšení Vašeho výkonu. Ale je to jeden velký marketingový blábol.

Zkusíme si vysvětlit a trochu přiblížit proč se trénuje ve vysokohorském prostředí. Uvedeme si například cyklisty, kteří mohou v určité fází jejich přípravy trénovat ve vysokohorském prostředí. To proto, že tréninkové podmínky, které vytváří vysokohorské prostředí je pro ně velmi rozdílné, než podmínky v nížinách. Adaptační principy však zůstávají totožné. Je potřeba si také říct, že je potřeba z pohledu sportovní výkonnosti rozlišovat nadmořskou výšku:

Do 800 m.n.m. je nízká,, do 1500 m.n.m. je střední a mezi 1500 – 3000 m.n.m. je vyšší. Co je potom výše nemá ve sportovní přípravě význam. Z fyziologické stránky, kdy se tělo adaptuje na nadmořskou výšku rozlišujeme také dobu adaptace a to u lidí, kteří například nežijí ve vysokohorském prostředí. Jejich adaptace bude o 20% rychlejší už po několika hodinách oproti lidem, kteří například žijí v těchto výškách. Potom máme vegetativní změny. Nárůst množství červených krvinek v tepenné krvi, kardiorespirační odezva, úroveň spotřeby kyslíku (VO2 max se snižuje). Pro vás je asi nejznámější to, že se v tepenné krví zvětšuje množství červených krvinek. Je také velice důležité si říct, že tyto změny jsou jen na přechodnou dobu. Určitě znáte kauzu, kdy si cyklisté dávali transfúzi s krví. Tohle jsou skutečnosti, které se sportovcům ve vysokohorském prostředí mění, ale samozřejmě těch adaptačních změn je více a jsou složitější. Má to svá pro, ale i bohužel proti, která si napíšeme později.

Pozitiva tréninku v nadmořských výškách jsou asi jasné, z pohledu výkonnostního to znamená, že u sportovců se zaznamenávají pozitivní změny v jejich výkonu. Tyhle pozitivní změny mají však i své protiklady. Trénink ve vysokohorském prostředí nám částečně snižuje imunitu. Vasankari a kol. (1997) uvádí, že je zvýšená pravděpodobnost infekcí dýchacích cest a zažívacího traktu. U některých jedinců se objevují psychologické obtíže. U některých sportovců může docházet k úbytku svalové hmoty a můžeme zaznamenat i sníženi glykogenu v těle sportovce.

Četl také názor, že tréninková maska může pomáhat zvyšovat stresovou odolnost v povolání (například hasič). S tím taky nesouhlasím, protože samotný dýchací přístroj s maskou funguje na jiné bázi, než samotná maska. Training elevation mask nemění metabolismus pracujícího svalu = svaly které pracují s maskou se nijak nezlepšují! Co je naopak hodně ovlivněno, je samotný průtok krve v mozku. V mozku vzniká nadměrné zvýšení CO2, které neumí tělo odstranit. Mozek tak jako svou záchranu zvýší průtok krve = mnohonásobné zvýšení stresu na mozek a celý metabolismus.

Tohle vše jsem se snažil posbírat od lidí, kteří na to už dávno nějakým způsobem upozorňovali, nebo něco psali. A tyhle informace se určitě nedočtete na příbalovém letáku téhle hlouposti.

Zdroje:

Sportcenter.sk

Pub Med

Journal of sports science and medicine

+

Veřejné příspěvky