Silový trénink vs Vytrvalostní trénink, který je pro vás? Přemýšleli jste někdy nad rozložení svých tréninků a jestli je to co děláte pro vaše tělo…

Přemýšleli jste někdy nad rozložení svých tréninků a jestli je to co děláte pro vaše tělo opravdu vhodné? 

Myslím, že spousta lidí volí trénink podle jedné z následujících situací. 

Buď začnete cvičit něco k čemu vás dovedou vaši známí či kamarádi nebo je to něco co vás zaujme na sociálních sítích nebo televizi a vy se vžijete do role vašeho hrdiny a nebo je to prostě něco co vás na první pohled zaujme a hrozně vás baví.

Je to ale vždy ta správná volba? Mnoho lidí často nepřemýšlí nad tím, zda jejich přístup k tréninku napomáhá k výsledku, ke kterému směřují. Velmi často se setkávám s nereálnými cíli v situacích, kdy se lidé, velmi často ženy, nadchnou pro silový trénink a překonávání svých limitů, ale zároveň se to neslučuje s jejich fyzickými cíli. Pokud se silovým cvičením začnete a zjistíte, že na něj máte talent, často se dostaví také nezbytný nárůst svalové hmoty, který je s takovýmto cvičením spojený, ne vždy je to ale žádaný výsledek.

Talent a zábava vám pomůže se v tomto směru zlepšovat, ale je třeba si uvědomit, zda výstupem takového tréninku je i postava, ke které se snažíte přiblížit. Silový trénink je vhodný pro cvičence, kteří jsou spíše dynamicky zaměření, chtějí být nejen silní ale i dynamičtí protože síla (strength) a dynamická síla (power) jdou velmi často ruku v ruce.

Naproti tomu trénink vytrvalosti, zapojením aerobního systému dovoluje trénink ve větších dávkách, především vyúsťující do delších tréninkových jednotek. Tam kde u silových tréninku často stačí 3-4 tréninky trvající kolem 60 minut týdně, je vytrvalostní trénink vhodný provádět klidně 5-6x týdně v jednotkách od 45-90 minut. Paradoxem je, že spousta lidí, kteří touží hubnout raději cvičí silový trénink a ti kteří chtějí nabrat se stále nedokáží vzdát tréninku vytrvalostního. Podle mého názoru je to způsobeno hlavně zaběhlostí ve své komfortní zóně.

Lidé raději budou dělat něco co jim jde a v čem se cítí komfortně i za cenu toho, že je to nepřivede k cíli, který si vytyčili. V takových situacích by si měl jedinec vždy uvědomit, co je pro něj důležitější a najít kompromis v tom co dělá a co od svého cvičení vlastně očekává. Je faktem, že pokud děláte něco co vás baví, ale k vašemu cílí vás to nepřibližuje a máte pak výčitky, je možná na čase zkusit změnu, i když to pro vás bude nekomfortní situace.

Tělo každého člověka je naprogramované jinak a každý má talent schovaný někde jinde. Tělo se umí adaptovat, ale především se chce zlepšovat v tom k čemu bylo zrozeno, naprogramováno. Pokud tenhle fakt přijmete a najdete se v daném aspektu, zjistíte, že začnete mít výsledky a budete mnohem lepší než kolegové ve vašem okolí. Pokud si zvolíte cestu opačnou a budete se snažit docílit svého cíle a uběhnout maraton, i když v tuto chvíli neuběhnete ani kilometr aniž byste se zadýchali, budete mít sice cestu o trochu těžší než někteří vaši kolegové, ale stejně se k vašemu cíli můžete dopracovat.

Existuje však i tajná třetí cesta. Cesta kompromisu, CrossFit vznikl jako kombinace veškerých aspektů silového a vytrvalostního cvičení, aby naučil sportovce komplexního sportu. Proto se v něm vyskytují aspekty vzpírání, silového trojboje, gymnastiky, běhu a dalších vytrvalostních sportů.