Neboj se ZEPTAT! Po dlouhé době sem si řekl, že bych mohl napsat zase nějaké “moudra“ do svého blogu. …

Po dlouhé době sem si řekl, že bych mohl napsat zase nějaké “moudra“ do svého blogu.

Tentokrát mi ani netrvalo tak dlouho vymyslet téma, což je pro mě většinou ten největší problém.

Poslední dobou se na lekcích, ale i mimo ně setkávám s lidmi, které něco bolí nebo mají nějaký fyzický problém. Konkrétní případy se mi přihodily například minulý pátek na odpoledních lekcích. Na programu byly v silové části front squaty, cvik, u kterého jsou celkem často vidět nějaké nedostatky v mobilitě vrchu těla. Příčin může být mnoho, ať už to je zápěstí, předloktí, triceps nebo hrudní páteř, ale to není ani tak důvod proč to píšu. Během lekcí jsem se setkal s několika případy, kdy jsem některé lidi “nastavoval“ do ideální front rack pozice a pár z nich mi během toho řeklo, že je z toho bolí zápěstí, když jsem se jich dál vyptával na další informace, tak z nich “vylezlo“, že je to trápí už delší dobu, ale že to vždycky nějak přetrpí. V hlavě jsem si v tu chvíli říkal, proč ten problém už dávno nějakým způsobem neřeší, na co čekají, až se stane něco horšího? Tohle nejsou ani zdaleka jediné případy se kterými jsem se za poslední dobu setkal. Většinou mi řeknou, že je to v “pohodě“, že už je to sice bolí delší dobu, ale už si na to nějak zvykli, a že cviky při kterých je daná partie bolí prostě a jednoduše vynechávají.
A nejhorší na tom je, že to sami od sebe neřeknou a já, nebo ostatní trenéři to z nich musí doslova tahat.

A tady se už konečně dostávám k hlavnímu bodu tohoto blogu. Nebojte se říct trenérovi, že vás něco bolí, nebo že s nějakým cvikem máte problém. Od toho tu jako trenéři jsme a moc rádi vám, pokud budeme vědět co s tím, pomůžeme.

 Nečekejte na to, že bolest sama odezní.  

Samozřejmě záleží co vás bolí a při kterém pohybu, ale obecně platí, že bolest která přetrvává více jak několik týdnů sama od sebe neodezní a trénovat přes bolest je opravdu nesmysl, pokud tedy nejste profesionální atlet a za dva týdny vám nezačínají CrossFit Games.

Takže pokud je tohle váš případ, tak se nebojte, “odchytněte“ si nějakého trenéra v tělocvičně a řekněte mu co vás bolí nebo limituje. Pokud vám nebude schopný poradit co s tím (např. jak zlepšit mobilitu, jak se protahovat, či uvolňovat), neváhejte a oslovte jiného. Samozřejmě, že nejsme kouzelníci a problém, který trvá nějakou dobu nevymažeme mávnutím proutku. Určitě ale uděláme co bude v našich silách abysme vám pomohli a nehodíme to jen tak za hlavu. Velkou výhodou trenérů v Colliery je úzká spolupráce s výborným fyzioterapeutem Martinem Hlouškem z FyzioMobility, takže můžeme váš problém probrat s ním, a nebo vám dát rovnou kontakt ať si s Martinem domluvíte konzultaci přímo v tělocvičně. Když už vám trenér poradí nějaký cvik, tak je nejdůležitější abyste ho dělali pravidelně a ne, že si ho jednou zkusíte a budete čekat okamžité zlepšení. Pravidelnost a trpělivost je v tomhle hodně důležitá. Jestli na tom budete pracovat jednou za týden, když si náhodou vzpomenete, nemůžete očekávat nějaké pozitivní výsledky. V tomhle už je to jen na vás, kolik času tomu budete věnovat. Trenér vás do toho nemůže nutit nebo vám to neustále připomínat. 

Nepřecházejte bolest, která se opakuje, z vlastní zkušenosti vím moc dobře, že se to nevyplácí. 

Důležité taky je si občas dát od cvičení trochu volna a dostatečně zregenerovat. Spoustu lidí vídám v gymu téměř každý den jak cvičí někdy i více lekcí po sobě. Je skvělé, že se snažíte na sobě pracovat a vždycky jsem obdivoval lidi co mají zaměstnání, kolikrát velice náročné a stejně po něm jdou do tělocvičny a tam makají naplno. Jenomže nic se nemá přehánět a chodit 5-7 dní bez pauzy na lekce, které jsou často velice náročné ještě v kombinaci s vlastním zaměstnáním a jinýma věcma okolo, není z dlouhodobého hlediska moc dobře udržitelné. Mám teď hlavně na mysli členy, kteří na lekcích opravdu makají a nechodí se na ně jen vykecat. Tím ale nechci říct abyste do gymu přestali chodit ( to by mě Standa asi nepochválil). Zkuste někdy místo klasické lekce přijít na hodiny, kde intenzita není priorita, ať už to je vzpírání s Johanem, Core s Lukym, Romwod (ten si můžete "odjet" i sami po lekci - stačí si jen pujčit iPad, který je na recepci pro členy ZDARMA k dispozici) nebo i gymnastika.

Rád bych se ještě vrátil k hodinám Basic weightlifting s Johanem. Minulý týden jsem sledoval tuhle lekci a opravdu jsem doslova čuměl, jak se všichni zlepšují. Hlavně ti co chodí pravidelně. Nebudu zmiňovat konkrétní případy, ale pamatuji si některé, jak na vzpírání začali chodit a jak špatně na tom byli, když jsem je ale viděl teď, nestačil jsem se divit jaký pokrok za ani ne tak dlouhou dobu udělali. Skvělá práce. Keep it up.

Pokud jsem vás ještě neunudil k smrti a dočetli jste se až sem, rád bych zmínil ještě jednu věc.

Často pozoruju lidi (to zní dost divně) jak přijdou na lekci o 10-20 min dříve a ten čas nijak nevyužijí (ne všichni samozřejmě). Maximálně se projedou chvíli na kole, ale většinou jen tak sedí, stojí u tabule, nebo kecají s Bárou na recepci.

Využijte toho času navíc a dejte si vlastní warm-up ještě před lekcí. Na nich, jak víte, dost často není dostatek času na adekvátní warm-up či mobilitu, a nebo to je na úkor jiných častí lekce.

Vždy se předtím koukněte na tabuli co je na programu lekce a podle toho svůj warm-up směřujte. Je jasné, že když se pojedou zadní dřepy a celý trénink bude primárně na nohy tak je asi nesmysl si protahovat ramena.
Pokud nevíte jaké cviky do přípravy před tréninkem použít (zde se zase dostávám k prvnímu a hlavnímu bodu blogu), nebojte se trenéra zeptat na nějaké cviky na danou partii či daný cvik, určitě vám moc rád pomůže

A to už je ode mě úplně všechno. Doufám, že vám aspoň některé body  pomůžou.

Děkuji za pozornost.

P.S. neboj se zeptat!