Kdo se nehýbe, nežije... Dneska si dáme trochu filosofie. Začnu otázkou. Proč se ke svému tělu chováme jako k …

Dneska si dáme trochu filosofie. Začnu otázkou. Proč se ke svému tělu chováme jako k dalšímu spotřebnímu materiálu? Myslím tím úplně vše. Jak jíme, jak se hýbeme, jak spíme… jakou máme životosprávu.

Dnes se vyjádřím k problematice pohybu.

A začnu znovu otázkou. Když budu taxikář. Bude mé živobytí závislé na autě, kterým jezdím. Bude-li nepojízdné, budu bez práce. Když budu zpěvák, budu si dávat pozor na své hrdlo. Když budu chirurg, budu si dávat pozor na své ruce. Když budu profesionální sportovec, tak budu pečovat o celé své tělo. Co mají všichni společné? Starají se nejvíc o to, co je živí.

Ale co, když, tě začnou bolet záda? Bude úplně jedno, jestli pracuješ v kanceláři nebo na operačním sále. Chtě, nechtě to bude problém.

A tak se ptám. Neživí nás všechny přece naše tělo? Proč se k našim tělům, chováme jako kdyby bylo samozřejmostí, že funguje? Bědovat začneme až tehdy, když začne bolet. A to nad únosnou míru, která už nejde přehlušit léky proti bolesti.

Teď chci ať se všichni nad tím zamyslíte. Naše tělo není samozřejmostí. Často může stačit jeden špatný pohyb, jeden úskok vedle, jedno ohnutí se pro něco na zemi. A je zle!

Vsuvka do historie

Naše těla byla navržena tak, aby byla využívána. Měli jsme lovit a sbírat abychom přežili. Měli jsme se hýbat. Po této stresující aktivitě jsme měli zaujmout klidovou pozici, abychom šetřili energii na další životně důležitý úkol.

Dnes je stresující situací pracovní den (často bez adekvátního pohybu), poté přijdeme domů a kecneme s sebou před televizi. Proto se nám nechce jít cvičit, hýbat se. Jsme naprogramování, abychom vydávali co nejméně energie. To ale není výmluva. Právě o to víc, bychom se měli vnitřně motivovat k výkonu. Vzít tu tašku, přijít do gymu. A hýbat se.

Chtěl bych, abyste si dnes z mého blogu odnesli jednu důležitou věc. Hýbat se (jakkoli), je pro nás přirozeností (dovoluji si říct, až nezbytností). Kdo se nehýbe, nežije.

A pokud se ozve nějaká bolest. Nějaké popíchnutí. Řešte to.