Johanova filosofická minutka Rád bych se s vámi podělil o myšlenku, kterou jsem pochytil, když jsem četl v jedné…

Rád bych se s vámi podělil o myšlenku, kterou jsem pochytil, když jsem četl v jedné knize o Christopherovi Sommerovi. Christopher je bývalý trenér amerického národního gymnastického týmu. Je proslulý tím, že ze svých svěřenců vychovává jedny z nejsilnějších a nejvýkonnějších sportovců na světě, díky tomu je ve světě uznávanou špičkou v oboru.
O Christopherovi by se dalo pokračovat dále, ale rád bych rozvedl trochu jinou myšlenku, která mě zaujala a potkávám se s ní docela často v praxi. Každý z nás pracujeme na odlišných slabostech (rozsahy, síla, atd.)
Christopher to popisoval například na svém rozsahu v ramenou, který neměl úplně ideální a omezoval ho v jeho výkonu. Zábavnou formou popsal jeho 10% progres během 4 týdnů, kdy v očích jeho trenéra se dostal ze stádia „je mi z tebe na blití“ do „byl jsem trenérovi k smíchu“.
Po delší době, co z jeho priorit bylo zlepšení rozsahu v ramenou, se jeho dlouholeté “problémy“, které měl razantně zlepšily. Můžeme to brát tak, že když máte pochybnosti, začnete pracovat na nedostatcích. Když začnete, je to super, ale na druhou stranu, jak dlouho Vám to vydrží?
Některé adaptace si vyžadují týdny až měsíce KONZISTENTNÍ práce. V jednom podcastu jsme mluvili o tom, že vytvoření zvyku trvá cca 18-20 dní. V těchto dnech chcete krok, ne dokonalost. Ať si nemyslíte, že i pro „nás“ co se o Vás starají v gymu to je úplně jednoduché, NE NENÍ. Nikdy to jednoduché moc nebylo a nebude. Sám se teď učím/procházím úplně novou metodiku, kterou jsem nikdy předtím nedělal. Uvádí mě to do rozpaků? Ano, ale věřím, že mi to pomůže. U daných silových cvičení je na zlepšení síly potřeba minimálně 6 týdnů. Jakákoliv vnímaná zlepšení, která nastanou dřív, jsou jen výsledkem lepší synaptické facilitace. Jednoduše řečeno, centrální nervová soustava se procvičováním zlepšuje v daném konkrétním pohybu.
Nemůžeme si to plést se skutečným nárůstem síly. Nedílnou součástí cesty k „dokonalosti“ je frustrace a vypořádání se s ní. Každý špičkový sportovec se s touhle nezbytnou zkušeností musel někdy vypořádat. Právě netrpělivost při zvládání frustrace je hlavním důvodem, proč se většině lidí nepodaří dosáhnout jejich cílů. Nerealistická časová očekávání vedou ke zbytečné frustraci v důsledku jejich cílů. Dosažení něčeho výjimečného není lineární proces. Pokud jste se rozhodli o cíl dlouhodobého charakteru, a ne sérií menších dílčích cílů, stačí udělat jen jedno rozhodnutí a držet se ho.
„Tajemství tkví v tom, že člověk přijde, odpracuje si to a jde domů. Dělnická pracovní morálka se snoubí s nezlomnou vůlí. Právě tak jednoduché to je. Nic tě nesvede z cesty. Nikdy se nenecháš odradit. Jakmile se rozhodneš, jednoduše neustupuj. Odmítni Kompromis.A počítej s tím, že pro kvalitní dlouhodobé výsledky je potřeba kvalitní dlouhodobé soustředění. Žádné emoce. Žádné drama. Žádné sebemrskačství kvůli zaškobrtnutím. Nauč se užívat si a oceňovat proces.“ Tohle byl pro mě osobně úryvek, který někdy potřebujete říct nahlas, než si to říkat pořád jen „v hlavě“. Každý si z tohohle vezme něco jiného, záleží na úhle pohledu a z jaké perspektivy se na to podíváte. Ale určitě každý, kdo došel až sem, si z toho něco vezme.
Hoďte časové plány v tomhle za hlavu, chce to čas.