Akce společně na krev s COLLIERY SRDCEM vol.01 Předem varuji, že je tento článek nevhodný pro děti a mladistvé a některé části mohou…

Předem varuji, že je tento článek nevhodný pro děti a mladistvé a některé části mohou obsahovat ostré nástruje a stopy krve :)

Když jsem byla poprvé oslovena na toto téma, zda bych nedarovala pro nadaci Colliery Srdcem krev ve FNO, má první myšlenka byla na jehlu, nepříjemné nemocniční prostředí a bolest, v hlavně mi znělo jasné NE.
Nikdy jsem krev nedarovala a tudíž jsem odvozovala z rutinních odběrů krve od mých doktorů, že se nejedná o nic příjemného. Nicméně zdravý rozum a taky trošku zvědavost a touha pomoci mě donutila kývnout. Ještě ráno, před akcí jsem si stokrát řekla, že prostě nepůjdu ale slib je slib.

Jak už jsem již psala jsem PRVODÁRCE, tedy úplnný nováček v darování krve. Po půlhodinnovém bloudění po arélau a následném zaparkování u patologického ústavu, kde jsem zřejmě byla špatně, jsem se spožděním úspěšně dorazila do krevního centra FNO.

 Na první pohled příjemnější prostředí a milý personál mě přesvědčily o tom, že dělám správnou věc.  

Po absolvování pohovoru se sestrou, vyplnění dotazníku a vypití 5 litrů vody ( ano bohužel jsem přišla dosti nepřipravená, nesnídala, od rána jen kafe..odstrašující případ) Když jsem tedy slíbila, že vypiju co uvidím, šla jsem na testovací odběr. Nějak jsem měla za to, že je to vše a můžu jít domů..omyl...násladně mě poslali nahoru do úžasné místnosti tisíce rohlíků, sladkostí a dobrého čaje, kde už mě čekali zafačovaní přátelé s dobrou náladou a skvělý fotograf Philip Swindall, kerý měl celé mé utrpení dokumentovat.

 

Když na ceduli zablikalo mé číslo, nevěděla jsem do čeho jdu ale stále vysmáty Philip  šel semnou, nutno podotknout, že mluví jen anglicky a z toho jsem měla ještě větší vítr než z toho co mě čeká. Lovila jsem z paty věty ke smysluplné konverzaci a potila se ne ze strachu z toho co přijde ale abychom si měli o čem povídat.

Následně už mě jen zajímalo jestli se na fotkách hezky usmívám a jestli vypadám dobře. Kdybych jen tušila co ta milá paní sestřička výtáhla za trubku ( ano, né jehlu ale trubku ) určitě uteču. Každopádně mi dala mačkat maličký balonek a za pár chvil a tucet póz do foťáku bylo po všem, vyšla jsem stejně zafačovaná ale také se stejně dobrou náladou a skvělým pocitem jako všichni ostatní.

 Paní u okýnka mi dala kávu a jahodového mrože a já můžu říci, že se v prosinci ráda vrátím si tohle vše zopakovat. Má to totiž smysl a každá kapka krve která někomu pomůže za to prostě stojí <3 

Nakonec bych ráda poděkovala za podporu a za organizaci celé akce Martinu Bachoříkovi, členovi Colliery Crossfit Ostrava a všem ostatním členům CCFO, kteří se zúčastnili.

PS: Na pohovoru se Vás ptají na spoustu otázek, je možné, že stejně jako já na některé ani nebudete znát odpověď.Je také nutné dodržovat určité zásady, jídelní a pitný režim než půjdete darovat. Dávám zde odkaz kde se dočtete vše potřebné https://www.fno.cz/krevni-centrum/informace-pro-darce
Už se na Vás těším na další akci a doufám, že tentokrát se nás sejde mnohem víc