A jak se stravuješ? Řešíš jídlo? Počítáš si? Kdo z vás už se s podobnými otázkami setkal? A jaká je vaše odpověď. Já se s nimi…

A jak se stravuješ? Řešíš jídlo? Počítáš si?

Kdo z vás už se s podobnými otázkami setkal? A jaká je vaše odpověď.

Já se s nimi setkávám často a často se přistihnu, že vlastně nevím, jak odpovědět. Řeším jídlo? Ano, nějak určitě řeším a myslím, že bychom měli všichni. Tím ale nemyslím, že všichni musíme podléhat nějakému „jídelnímu směru“, nebo počítat kalorie, nebo se nějaké potravině vyhýbat. Stačilo b, kdybychom alespoň v základu rozuměli potravinám a v úplně ideálním světě svému tělu a jeho potřebám ….

A tady jsem narazil na to, že pro každého znamená „řešení jídla“ něco jiného. Pro mě to znamená rozumět potravinám, které jím, chápat je nejen z pohledu „co mi chutná“, ale také z pohledu „co mi přináší“, zároveň z toho nebláznit a neprohlížet vše co konzumuju a rozmýšlet, jestli to můžu sníst. V tom jsem došel k tomu, že prostě jenom „jím normálně“, ale i to pro každého může znamenat něco jiného…pro mě to znamená:

  • Jím pravidelně a do polo-syta
  • Jím převážně zdravé potraviny a přemýšlím nad jejich úpravou
  • Obzvlášť v pracovní dny se snažím nejíst těžká jídla
  • Dělám si jídlem radost a pokud si chci dát něco sladkého ke kávě, udělám to
  • Zároveň se někdy přejím, protože mám prostě chuť na nějaké jídlo, kterého není „nikdy dost“
  • Dám si drink večer s kamarády…

Co tím chci říct? Každému samozřejmě funguje něco jiného a každému VYHOVUJE něco jiného. A to je to hlavní, pokud někomu skutečně vyhovuje nějaký jídelní směr, omezení potravin(y), nebo zapisování do kalorických tabulek, tak je to v pořádku. Pokud se člověk ale jakýmkoliv tímto rozhodnutím o stravování stresuje, pravděpodobně to bude mít dopad jak na požadovaný efekt, tak na dlouhodobou udržitelnost takového rozhodnutí a je dobré to promyslet.

A co vy? Řešíte jídlo? A co pro vás znamená „jíst normálně“?