DNS kurz v  Bratislavě DNS je metoda založena na principech vývojové kineziologie, tedy na …

DNS je metoda založena na principech vývojové kineziologie, tedy na neurofyziologických aspektech zrání motorického systému. Pokud bych to měl vysvětlit zjednodušeně a co nejvíc lidsky, jedná se o logickou úvahu, jakým způsobem lze využít znalosti vývojové kineziologie pro diagnostiku a terapii funkčních poruch pohybového systému.  A ještě jednodušeji :-) ….všichni máme své pohybové stereotypy. Ty špatné i ty dobré. Některé máme vrozené, některé jsme se „naučili“ časem a dobrým/špatným používáním svého těla…tato metoda se zaměřuje právě na tyto stereotypy a snaží se optimalizovat naše pohybové chování, které má dopad na kvalitu našeho života. A nemusí to nutně vždy znamenat pouze sportovní problematiku klienta.
 
 
Určitě každý fyzioterapeut a já věřím, že snad i většina trenérů zná jméno prof. PeadDr. Pavel Kolář, PhD.. Profesor Kolář je kapacita ve svém oboru a také tvůrce metody (DNS = Dynamická neuromuskulární stabilizace) Využil své znalosti z vývojové kineziologie, popsané především profesorem Václavem Vojtou, což bude pro většinu z vás asi známější jméno, protože jeho „vojtovka“ je obecně velmi známá a dlouhé roky využívaná.
Profesor Kolář je mimo jiné člen olympijského lékařského týmu a fyzioterapeut národních reprezentací - fotbal, tenis, hokej. Mezi jeho klienty patřil také Jaromír Jágr a právě o něm se vyjádřil, že díky jeho skvělému pohybovému stereotypu vydržel tak dlouho a kvalitně hrát.

 Já jsem měl jsem možnost tuto metodu okusit na vlastní kůži díky dvoudennímu kurzu v  Bratislavě a tato zkušenost mě natolik nadchla, že bych jí rád přiblížil i vám. 

Kurz byl rozdělen na dvě části ve dvou dnech. 

První část kurzu byla teoretická, byly nám vysvětlovány případy, kdy se tyto principy využívají a další důležité věci, které je potřeba všeobecně vědět k praktickému využívání. Je zde potřeba znát základní fyzioterapeutickou terminologii, která se používá, jinak se člověk na tomto kurzu ztratí. Já byl naštěstí s Danem, který je vystudovaný Fyzioterapeut, takže když jsem měl s něčím problém “rozluštit” tak mi pomohl.

Druhý den už náš čekala praktická část a v té už jsme začali probírat veškeré vývojové pozice, což je právě alfou a omegou této metody. Začínali jsme od pozice, kdy se narodíte až po 14 měsíc. Bylo velice zajímavé a srandovní, když jsme se do těchto pozic dostávali, protože spoustě lidem to dělalo dost velký problém. Přitom na první pohled si člověk může říct, že absolutně o nic složitého, nebo náročného nejde. Společně s testováním, kdy jsme byli v různých pozicích zase, jsme zjišťovali, co komu a kde pracuje jinak, než by mělo. U mě to byl přetížený M. rectus abdominis (přímý sval břišní), ale to má v dnešní době spousta lidí. Jedním z důvodů tohoto přetížení může být špatný dechový stereotyp, ale samozřejmě těch důvodů může být více, takže se snažím sám na tomto pracovat, abych pak věděl, jak to vyřešit u svých klientů.

A právě v tuto chvíli jsem zjistil, jak účinná tato metoda je. Když mozku začnete dávat nový “program” (ten správný samozřejmě), krásně můžete vidět na těle odezvu, která vám dá opravdu dost zabrat. Nicméně není mou ambicí být fyzioterapeutem, i přes to si myslím, že další úhel pohledu na to jak tělo (ne)funguje a co vše se pro to dá dělat je velké plus i v trenérské praxi. Jeden z hlavních důvodů, proč jsem na tento kurz jel (zatím to je pouze první část ze tří), jsou adaptive klienti. Náhled do této metody a rozšíření vědomostí umožní mi a určitě také Danovi zase o mnoho lépe pracovat s touto skupinou lidí a umožní nám jim pomoc zase o trochu více.