CrossFit Adaptive speciatly course Velmi dlouho jsme čekali na to, až tento kurz dorazí do Evropy. Když CrossFit HQ…

Velmi dlouho jsme čekali na to, až tento kurz dorazí do Evropy. Když CrossFit HQ vypsal termíny pro Evropu, bylo mi a dalším dvěma trenérům (Lukáš a Vláďa) nabídnuto, abychom se tohoto kurzu zúčastnili a to díky naší organizaci Colliery Srdcem.

Přiznám se, že jsem chvíli jsem přemýšlel, jestli na tento kurz jet, protože jsem nikdy nepracoval s lidmi, kteří mají nějaká tělesná, nebo jiná postižení a mám z tohoto zaměření velký respekt. Současně mi bylo také nabídnuto trénovat malého Davida, kterému byly při porodu přetržené všechny nervy v levé ruce a má tak polovinu paže ochrnutou.

Když jsem se poprvé s Davidem potkal v gymu, společně s jeho mamkou a babičkou, rozhodl jsem se, že ho budu moc rád trénovat. S Davidem chci převážně cvičit tak, aby ho čas v gymu bavil a do cvičení chci zakomponovat takové cviky, které mu pomůžou mít o trochu komfortnější život.

Kurz Adaptive se pořádal v Almere cca hodinku cesty od Amsterdamu v místním CF gymu Reebok CrossFit Almere. Lidé v Nizozemsku jsou celkově moc ochotní, takže i v gymu panovala přátelská atmosféra. Při takové atmosféře se potom seminář mnohem lépe vnímá. Kurz vedli dva Američani Kevin Ogar, kterého možná někteří znáte z dokumentu „Will of Steel“, který současně pomáhá lidem se stejným omezením začít znovu sportovat a vyrovnat se s handicapem. Další byl válečný veterán Alec Zirkenbach, kterému rozdrtil granát/kulka holeň a část nohy necítil. Takže si myslím, že zkušenosti s adaptivem tu měli oba více než dost. Oba dva na sebe měli často docela černý humor, ale hned na začátku Alec poznamenal, že se znají už nějaký ten pátek a tráví spolu dost času, takže jim humor nevadí (např. když Alec řekl Kevinovi, ať se postaví, přijde za ním a představí se. Kluci si občas udělají srandu také na instagramu a jde vidět, že to pro ně někdy nejlehčí, například na videu ZDE, kde Kevin na letišti v Amsterdamu měl docela překážkovou jízdu cestou k letadlu.

Hned z kraje kurzu jsme si vyzkoušeli první WOD, kdy jsme zkoušeli cvičit s různým omezením a ke každému cviku jsme si měli psát vlastní poznatky, v čem cítíme rozdíl, jaký z toho máme pocit, jak vnímáme samotné omezení apod..že to je jiné, omezení atd.

Rozdělili jsme se do 6 skupin a WOD, které se skládalo ze 3 cviků a 3 kol, jsme každý jeli minutu. Po každém kole jsme změnili druh omezení, a i když se to zdálo „easy peasy lemon squeezy“, tak to tak opravdu nebylo. Vrch těla byl dost zatavený, takže jsme se i docela zapotili. Wod s cviky si samozřejmě vyzkoušíte na lekci. Po prvním cvičení jsme se šli hned vyfotit, to prý abychom vypadali zpoceně. Když se rozhodovalo, co hodíme za pózu, řeklo se, že zatneme biceps. Byl jsem vedle Kevina, který s radosti zatnul jenom biceps, který zakrýval celou mojí hlavu, což jde vidět i na skupinové fotce :D. A tak jsem si dovolil hodit malinký vtípek, který se naštěstí chytnul a všechny náramně pobavil.

Informací, které jsme načerpali byla spousta. Od toho, jak rozdělovat Adaptive atlety, po jejich assessment. Jaké vybavení používat, jak můžeme měnit změnit cvik tak, aby zůstala podstata stejná. Na co byl kladen důraz, tak to také na fakt, že atlet, který je ochrnutý od pasu dolů a necítí nohy, není zbaven toho, že jeho tělo vnímá stres “zevnitř“ a je proto nutné podle toho také přistupovat.

Zajímavá část byla vždy ta praktická. Sedět na židli a snatchovat, není zrovna sranda, protože ramenní rotátory dostanou jednou tolik zabrat. Já si vzal chytrák 20 kg osu, takže při WOD jsem se i docela natrápil, protože jsme dělali spíše muslce snatch. Informací bylo opravdu mnoho a je potřeba je postupně zpracovávat. Kromě nových poznatků a informací na mě tento kurz zapůsobil i emotivně. Setkat se osobně s člověkem, který si tak vážné zranění způsobil právě na crossfitových závodech a i přes to v tomto sportu dále pokračuje a umožnuje tuto cestu dalším lidem s omezením, bylo strasně silné a inspirativní.

Já osobně hodnotím kurz velmi pozitivně a přínosně. Co si z kurzu Adaptive odnáším je hlavně to, že tato práce není vždy o tom, kolik papíru máte, ale hlavně o vašem PŘÍSTUPU k danému člověku. V téhle oblasti je to 3x tolik o přístupu, protože je důležité zahrnovat psychickou a lidskou stránku adaptive atleta. 

Lukáš Káňa:

K handicapovaným sportovcům mám kladný vztah. Od mala jsem byl vtahován do akcí pro tělesně postižené sportovce přes mou babičku, která sama byla bez pravé dolní končetiny (důsledky II. světové války). Vnímal jsem tyto lidi jako součást společnosti - nikdy jsem se jim neposmíval, nikdy jsem to nebral jako něco nenormálního. Ovšem nikdy jsem nezkoušel imitovat sportovní činnosti jako handicapovaný. Na CF Adaptive course jsme zkoušeli WOD´s s imitováním tělesného poškození.

 Budu upřímný - zvládnutí těchto cvičení bylo extrémně náročné!  

Dva dny po kurzu jsem neskutečně cítil lokálně zatížené partie. Po stránce empatické mi tento kurz dal mnoho a děkuji CCFO, že jsem mohl být jeho součástí.

Vláďa Pleva:

Na CrossFitu se mi vždy nejvíc líbilo, že je přístupný každému jedinci bez ohledu na věk, pohlaví či tělesnou zdatnost. Kurz CF adaptive dal tomuto faktu zcela nový rozměr. I když byl kurz pouze jednodenní, dozvěděli jsme se spoustu nových informací o handicapovaných lidech. Kromě trénování nás „Alec“ a „Kevin“ naučili také správný přistup a bezpečnostní opatření vůči těmto atletům. Pro mě byla však nejcennější informace o tom, jak „scalovat“ (zjednodušovat) cviky na základě funkčního hlediska – tento princip lze použít na každého atleta. Kurz jsem si nesmírně užil. Jsem moc vděčný CCFO za možnost se neustále vzdělávat!
 

Děkujeme za porpodru programu CollierySRDCEM - CrossFit ADAPTIVE - 2.bod stanov tohoto spolku:

Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. , Internet BillBoard a.s. a Richter COLOR s.r.o.